Zkušební post.

Motokárovou sezónu uzavřelo slavnostní vyhlášení mistrů ČR roku 2011 ve Vysokém Mýtě. Karlovarský kraj měl v devíti mistrovských kategoriích početné zastoupení – 3 tituly a 3 druhá místa.

Nejúspěšnější z celé republiky byl chebský Emil Minář, který získal dva tituly: v kategorii ROK a ve vytrvalostních závodech HONDA GX390 ENDURANCE. Dvakrát byl vyhlášen také karlovarský Radim Maxa, který získal titul v kategorii KF2 a byl druhý v kategorii ROTAX 125 MAX. Další karlovaráci obsadili druhá místa, Martin Vidršperk  v kategorii HONDA GX390 SPRINT a Tomáš Salva v kategorii ROTAX Junior MAX.

Z bývalého západočeského kraje doplnil sbírku titulů plzeňský Jakub Běžel v nejmenší mistrovské třídě Bambini.

Na fotce jsou z leva Emil Minář, Martin Vidršperk, Kuba Běžel, Tomáš Salva

Podzim je jedno ze čtyř ročních období, je to přechod mezi létem a zimou. V klimatických podmínkách mírného pásu se právě na podzim sklízí většina úrody a opadavé listnaté stromy ztrácejí listí. Dny se krátí, ochlazuje se, více prší.
[editovat]
Vymezení podzimu

Astronomický podzim začíná podzimní rovnodenností – na severní polokouli kolem 23. září, na jižní kolem 21. března a končí zimním slunovratem – 21. prosince, resp. 21. června.

V meteorologii jsou souhrnným termínem podzim označeny měsíce září, říjen a listopad (březen, duben a květen na jižní polokouli).
[editovat]
Podzimní příroda

Podzim často vytváří v přírodě úchvatné barevné scenérie, nejkrásnější podívaná se naskýtá ve třech oblastech: ve většině Severní Ameriky, v malé oblasti uprostřed Jižní Ameriky, a ve východní Asii, zejména v Číně a v Japonsku[zdroj?]. Tyto barevné krajinné scenérie nezůstávají stranou zájmu lidí a zejména na východě USA a Kanady vzbuzují čilý sezónní turistický ruch.
[editovat]
Zajímavosti

Na podzim v mnoha zemích začíná školní rok. Je to dáno historickými důvody, kdy děti běžně pomáhaly při sklizni na statcích, a teprve když bylo sklizeno, mohly chodit do školy. Listí má oranžovou barvu a opadává.

Léto je jedno z ročních období. V různých oborech je ale definováno různě. Astronomické léto začíná letním slunovratem a končí podzimní rovnodenností. Vegetační léto v mírném pásu se vyznačuje průměrnými teplotami nad 15 °C. Z ekologického hlediska je léto v českých přírodních podmínkách pouze jedno ze šesti různých ročních období.[zdroj?]
[editovat]
Časové vymezení

V meteorologii je za léto označováno období měsíců června, července a srpna na severní polokouli a měsíců prosince, ledna a února na jižní polokouli. V některých zemích (na severní polokouli) připadá první letní den na období okolo 1. června, či 21. června (záleží na tom, jestli se bere meteorologický, či astronomický začátek). Na léto je často nahlíženo jako na období s nejdelšími (a nejteplejšími) dny, kdy Slunce svítí většinu dne a stmívání trvá velmi dlouho.
[editovat]
Astronomické léto

Astronomické léto na severní polokouli nastává s červnovým slunovratem, tedy v okamžiku, kdy se Slunce na své zdánlivé pouti po obloze dostane nejseverněji. Obvykle se Slunce do těchto míst dostane okolo 21. června. Na jižní polokouli nastává v okamžiku, kdy se Slunce na své zdánlivé pouti po obloze dostane nejjižněji, což se obvykle stává okolo 21. prosince.

Astronomické léto končí podzimní rovnodenností, tedy v okamžiku, kdy po létě Slunce přechází přes rovník (ocitne se na rovníku v nadhlavníku).

Během astronomického léta se zkracují dny a prodlužují noci.

Protože Země obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze, je léto na severní polokouli asi o pět dní delší než na jižní. To zároveň znamená, že zima na jižní polokouli je asi o pět dní delší než léto. Dá se z toho i odvodit, že Slunce je blíže k Zemi, když je léto na jižní polokouli. Toto ale není důsledek střídání ročních období, jen tomu tak zrovna v naší epoše je. Jak se stáčí přísluní dráhy Země, mění se i den, kdy je Slunce nejblíže, a zároveň délka jednotlivých ročních období.

Jaro (zastarale Vesna) je jedno ze čtyř ročních období. V mírném pásu se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se. Do jara patří měsíce březen, duben, květen. Jarní prazdniny jsou ale i v únoru.
Časové vymezení

Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností (na severní polokouli zpravidla 20. března, na jižní 23. září) a končí letním slunovratem (na severní polokouli zpravidla 21. června, na jižní 21. prosince). Termíny počátku a konce mohou být o dva dny posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s přestupnými roky.V meteorologii jsou souhrnným termínem jaro označeny měsíce březen, duben a květen (září, říjen a listopad na jižní polokouli).Yeah